Světelná dráha běžného optického mikroskopu
1. Běžný optický mikroskop je přesný optický přístroj. Zatímco jednoduché mikroskopy se v minulosti skládaly pouze z několika čoček, v současnosti používané mikroskopy se skládají ze sady čoček. Běžné optické mikroskopy obvykle dokážou objekty zvětšit 1500-2000krát. (1) Struktura mikroskopu Strukturu běžného optického mikroskopu lze rozdělit do dvou částí: jednou je mechanické zařízení a druhou je optický systém. Mikroskop může fungovat pouze tehdy, když tyto dvě části dobře spolupracují. 1. Mechanické zařízení mikroskopu Mechanické zařízení mikroskopu zahrnuje držák čočky, tubus čočky, měnič čoček objektivu, stolek, posunovač, šroub pro hrubý pohyb, šroub pro jemný pohyb a další součásti
(1) Zrcadlová základna Zrcadlová základna je základní držák mikroskopu, který se skládá ze dvou částí: základny a ramene zrcadla. Je k němu připevněn stolek a tubus objektivu a je základem pro instalaci součástí optického zvětšovacího systému.
(2) Tubus objektivu Tubus objektivu je připojen k okuláru nahoře a konvertoru dole, aby vytvořil temnou místnost mezi okulárem a čočkou objektivu (instalovanou pod konvertorem). Vzdálenost od zadní hrany čočky objektivu k zadnímu konci tubusu objektivu se nazývá délka mechanického tubusu. Protože zvětšení objektivu je relativní k určité délce tubusu objektivu. Změna délky tubusu objektivu nemění pouze zvětšení, ale ovlivňuje i kvalitu obrazu. Při použití mikroskopu tedy nelze libovolně měnit délku tubusu objektivu. Standardní délka tubusu mikroskopu je mezinárodně nastavena na 160 mm a toto číslo je vyznačeno na krytu čočky objektivu.
(3) Konvertor objektivu Konvertor objektivu lze nainstalovat s objektivy 3-4, obecně se třemi objektivy (malé zvětšení, velké zvětšení, olejová čočka). Mikroskopy Nikon jsou vybaveny čtyřmi objektivy. Otočením konvertoru lze libovolnou z čoček objektivu a tubusu objektivu podle potřeby propojit a vytvořit tak zvětšovací systém s okulárem na tubusu objektivu.
(4) Jeviště Ve středu jeviště je otvor, který je průchodem světla. Na stolku jsou pružinové svěrky a posunovače preparátů, které slouží k fixaci nebo posunutí polohy preparátu tak, aby byl mikroskopický objekt právě ve středu zorného pole.
(5) Posunovač je mechanické zařízení pro pohyb vzorku. Skládá se z kovového rámu se dvěma hnacími hřídeli, jedním horizontálním a jedním vertikálním. Dobrý mikroskop má na svislých a vodorovných tyčích rámu vyrytou stupnici, která tvoří velmi přesné rovinné souřadnice. Kravata. Potřebujeme-li určitou část vyšetřovaného preparátu pozorovat opakovaně, můžeme si při prvním vyšetření zapsat hodnotu svislé a vodorovné stupnice a poté posunem posunovače podle hodnoty zjistit polohu původního preparátu.
(6) Šroub s hrubým pohybem Šroub s hrubým pohybem je mechanismus, který pohybuje tubusem čočky za účelem nastavení vzdálenosti mezi čočkou objektivu a preparátem. Ve staromódních mikroskopech je hrubý šroub otočen dopředu a čočka klesá, aby se přiblížila ke vzorku. Při kontrole nově vyrobeného mikroskopu (např. mikroskopu Nikon) otočte stolek pravou rukou dopředu, abyste stolek zvedli, aby se preparát přiblížil k čočce objektivu, a naopak, aby se preparát spustil a opustil čočku objektivu.
(7) Šroub mikropohybu Šroub hrubého pohybu může nastavit ohniskovou vzdálenost pouze zhruba. Pro získání čistého obrazu předmětu je nutné k dalšímu nastavení použít mikropohybový šroub. Tubus objektivu se pohybuje o 0,1 mm (100 mikronů) na otáčku mikrospirály. Hrubé a jemné pohyby novějších mikroskopů vyšší třídy jsou koaxiální. 2. Optická soustava mikroskopu Optická soustava mikroskopu je složena z reflektoru, kondenzoru, čočky objektivu, okuláru atd. Optická soustava zvětšuje předmět a vytváří zvětšený obraz předmětu.
aby předměty proklouzly a nebyly nalezeny.
