Úvod do hlavních mechanických součástí inverzních mikroskopů
(1) Držák zrcadla: Je to základ mikroskopu, který se používá k podepření celého těla zrcadla.
(2) Zrcadlový sloup: Je to svislá část nad základnou zrcadla, která se používá ke spojení základny zrcadla a ramene zrcadla.
(3) Rameno zrcadla: Jeden konec je připojen ke sloupku zrcadla a druhý konec je připojen k tubusu objektivu. Je to ruční část při uchopení a umístění mikroskopů.
(4) Tubus: Připojený k přední horní části ramene zrcátka, horní konec tubusu je vybaven okulárem a spodní konec je vybaven konvertorem objektivu.
(5) Konvertor objektivu (rotátor): připevněný ke spodní části krytu hranolu, může se volně otáčet. Na disku jsou 3-4 kruhové otvory, které slouží k instalaci čočky objektivu. Otáčením konvertoru lze měnit různá zvětšení čočky objektivu. Když uslyšíte zvuk klepání, lze provést pozorování. V tomto okamžiku je optická osa čočky objektivu přesně vyrovnána se středem průchozího otvoru a optická dráha je spojena.
(6) Zrcadlový stolek (stolička): Pod tubusem objektivu jsou dva tvary: čtvercový a kruhový, které se používají k umístění preparátů sklíčka. Uprostřed je světlý otvor. Mikroskop, který používáme, je na zrcadlovém stolku vybaven zatlačovačem preparátu (zasouvač preparátu) a na levé straně posunovače je pružinová svorka, která drží preparát preparátu. Pod zrcadlovým stolkem je přítlačné nastavovací kolečko, které může pohybovat preparátem doleva, doprava, dopředu a dozadu.
(7) Seřizovač: Je to šroub dvou velikostí nainstalovaný na sloupku zrcátka, který během nastavování pohybuje zrcadlovou plošinou nahoru a dolů.
① Hrubý nastavovač (hrubá spirála): Velká spirála se nazývá hrubý nastavovač, který dokáže rychle a výrazně zvednout a snížit stolek při pohybu, takže může rychle upravit vzdálenost mezi čočkou objektivu a preparátem tak, aby byl objekt v zorném poli. Obvykle se při použití zrcátka s malým zvětšením používá k rychlému nalezení objektu hrubý nastavovač.
② Jemné nastavení (jemná spirála): Malá spirálka se nazývá jemný nastavovač, který může při pohybu pomalu zvedat a spouštět stolek. Často se používá při použití-zrcadel s vysokým výkonem k získání jasnějších snímků a pozorování struktury vzorků v různých úrovních a hloubkách.
