Protiopatření pro vliv dvoubarevného infračerveného teploměru
Poruchy elektrického zařízení, ať už způsobené proudovými účinky nebo poruchami vodivých obvodů, mají topný výkon úměrný druhé mocnině hodnoty proudu zátěže. Poruchy vytápění způsobené napěťovými vlivy (poruchy izolačního média), kde topný výkon je úměrný druhé mocnině provozního napětí. Provozní napětí a proud zátěže zařízení tedy přímo ovlivní účinnost infračervené detekce a diagnostiky poruch. Zvýšení svodového proudu může způsobit nerovnoměrné napětí v některých vysokonapěťových částech zařízení. Pokud nedochází k žádné zátěži nebo je zátěž velmi nízká, bude porucha ohřevu zařízení méně zřejmá, a i když dojde k závažnější poruše, nelze ji vystavit ve formě charakteristických tepelných anomálií. Pouze když zařízení pracuje při jmenovitém napětí a zátěži je vyšší, zahřívání a nárůst teploty se stávají závažnějšími a charakteristické tepelné anomálie v místě poruchy jsou také zřetelněji odhaleny. Proto při provádění infračervené detekce, aby bylo dosaženo spolehlivých výsledků detekce, je nutné zajistit, aby zařízení pracovalo co možná nejvíce při jmenovitém napětí a plné zátěži. I když nelze dosáhnout nepřetržitého provozu při plném zatížení, měl by být vytvořen provozní plán, který umožní zařízení běžet při plném zatížení po určitou dobu (například 4-6 hodin) před a během procesu detekce, aby vadná část zařízení má dostatečnou dobu ohřevu a zajistěte, aby její povrch dosáhl stabilního nárůstu teploty.
Vzhledem k tomu, že při infračervené diagnostice poruch elektrického zařízení jsou kritéria posouzení poruchy často založena na nárůstu teploty zařízení při jmenovitém proudu. Pokud je tedy skutečný provozní proud během detekce menší než jmenovitý proud, měl by to být nárůst teploty naměřený v místě poruchy zařízení na místě, který se převede na nárůst teploty jmenovitého proudu.
