Jaké faktory určují životnost detektorů plynu
Mnoho lidí má při používání detektorů plynu tuto otázku: jak dlouho to může vydržet? Mnoho uživatelů se domnívá, že detektory plynu lze používat nepřetržitě až do úplného poškození a nelze je použít. Je tento přístup ve skutečnosti správný?
Životnost detektoru plynu ve skutečnosti závisí především na jeho hlavní součásti – senzoru.
Víme, že nemůže existovat jediný senzor, který dokáže detekovat všechny plyny a splnit všechny požadavky. Odlišné jsou i senzory používané pro různé plyny a prostředí, které lze zhruba rozdělit na senzory pro detekci koncentrace toxických plynů a senzory pro detekci výbušné koncentrace hořlavých plynů.
1. Většina senzorů používaných k měření koncentrace toxických plynů jsou elektrochemické senzory, které fungují na elektrochemických principech. Hlavním faktorem ovlivňujícím jejich životnost je elektrolyt. Obecně platí, že po 2-3 letech v ideálním prostředí se elektrolyt spotřebovává a nemůže správně fungovat. Proto je životnost elektrochemických senzorů 2-3 let.
2. Většina senzorů používaných k detekci koncentrace hořlavých plynů jsou senzory katalytického spalování s životností 3-5 let v ideálním prostředí. Navíc životnost detektorů plynů (včetně pevných plynových alarmů a přenosných plynových alarmů) úzce souvisí s koncentrací, které jsou vystaveny.
Pokud je například senzor detektoru čpavku nepřetržitě vystaven 2 ppm čpavku, jeho životnost je přibližně jeden rok (nebo 2 ppm roční životnost). Při vystavení hladinám amoniaku 4 ppm je jeho životnost pouze šest měsíců. Díky tomu není senzor amoniaku vhodný pro použití v závodech na výrobu hnojiv, protože průměrná koncentrace amoniaku je v tuto chvíli kolem 20-30 ppm.
Hlavním faktorem ovlivňujícím životnost snímače je tedy také prostředí, ve kterém se nachází, což je o něco horší a životnost kratší, následuje mechanismus snímače. Senzory přímo ovlivňují použití detektorů plynů, takže věnovat pozornost použití a stavu senzorů znamená věnovat pozornost naší vlastní bezpečnosti.