Co víte o faktorech pro nákup infračerveného teploměru?
1. Určete rozsah měření teploty
Určete rozsah měření teploty: Rozsah měření teploty je nejdůležitějším ukazatelem výkonu teploměru. Každý typ teploměru má svůj specifický teplotní rozsah. Například produkty Raytek (Raytek) pokrývají rozsah -50 stupňů – plus 3000 stupňů, ale to nelze provést jedním typem infračerveného teploměru. Proto musí být teplotní rozsah uživatelem naměřený přesně a komplexně uvažován, ani příliš úzký, ani příliš široký.
Podle zákona záření černého tělesa změna energie záření způsobená teplotou v krátkovlnném pásmu spektra převýší změnu energie záření způsobenou chybou emisivity. Proto je lepší při měření teploty využívat co nejvíce krátkovlnné. Obecně řečeno, čím užší je rozsah měření teploty, tím vyšší je rozlišení výstupního signálu monitorování teploty a přesnost a spolehlivost je snadno řešitelná. Pokud je rozsah měření teploty příliš široký, přesnost měření teploty se sníží. Pokud je například naměřená cílová teplota 1000 stupňů Celsia, nejprve určete, zda je online nebo přenosná a zda je přenosná.
Existuje mnoho modelů, které tuto teplotu splňují, například 3iLR3, 3i2M, 3i1M. Pokud je přesnost měření hlavní věcí, je lepší zvolit typ 2M nebo 1M, protože při použití typu 3iLR je rozsah měření teploty velmi široký a výkon měření vysoké teploty bude špatný; Pro nízkoteplotní cíle musíme zvolit 3iLR3.
2. Určete cílovou velikost
Aby bylo možné získat údaje o teplotě jingque, musí být vzdálenost mezi teploměrem a testovacím cílem ve vhodném rozsahu. Takzvaná "velikost bodu" je plocha měřicího bodu teploměru. Čím dále jste od cíle, tím větší je velikost bodu.
Infračervené teploměry lze podle principu rozdělit na jednobarevné teploměry a dvoubarevné teploměry (radiační kolorimetrické teploměry). U monochromatického teploměru by při měření teploty měla plocha měřeného cíle vyplňovat zorné pole teploměru. Doporučuje se, aby velikost měřeného cíle přesahovala 50 procent zorného pole. Pokud je velikost cíle menší než zorné pole, energie záření pozadí vstoupí do vizuálních a akustických symbolů teploměru a bude rušit naměřené hodnoty teploty, což způsobí chyby.
Naopak, pokud je cíl větší než zorné pole pyrometru, nebude pyrometr ovlivněn pozadím mimo oblast měření. U kolorimetrických teploměrů je teplota určena poměrem zářivé energie ve dvou nezávislých pásmech vlnových délek. Pokud je tedy měřený cíl malý, nevyplňuje zorné pole a na dráze měření je kouř, prach nebo překážka, která zeslabuje energii záření, neovlivní to výsledky měření. I v případě 95procentního energetického útlumu lze stále zaručit požadovanou přesnost měření teploty.
Pro malé a pohyblivé nebo vibrující cíle je kolorimetrický teploměr nejlepší volbou. To je způsobeno malým průměrem světla, flexibilitou a schopností přenášet optickou zářivou energii přes zakřivené, blokované a složené kanály, což umožňuje měření cílů, které jsou nepřístupné, v drsných podmínkách nebo blízko elektromagnetickým polím.
3. Určete faktor vzdálenosti (optické rozlišení)
Koeficient vzdálenosti je určen poměrem D:S, tj. poměrem vzdálenosti D mezi sondou teploměru k cíli a průměrem měřeného cíle. Čím vyšší je optické rozlišení, tj. zvýšení poměru D:S, tím vyšší je cena pyrometru. Pokud musí být teploměr instalován daleko od cíle kvůli podmínkám prostředí a musí být měřen malý cíl, měl by být zvolen teploměr s vysokým optickým rozlišením.
U pyrometru s pevnou ohniskovou vzdáleností je ohniskem optického systému nejmenší poloha bodu a bod blízko a daleko od ohniska se zvětší. Existují dva faktory vzdálenosti. Proto, aby bylo možné přesně měřit teplotu ve vzdálenosti blízko a daleko od ohniska, velikost měřeného cíle by měla být větší než velikost bodu v ohnisku. Teploměr se zoomem má minimální polohu zaostření, kterou lze upravit podle vzdálenosti od cíle. Pokud se D:S zvýší, přijatá energie se sníží. Pokud se přijímací apertura nezvětší, bude obtížné zvýšit koeficient vzdálenosti D:S, což zvýší cenu nástroje.
4. Určete rozsah vlnových délek
Emisivita a povrchové vlastnosti materiálu terče určují vlnovou délku spektrální odezvy pyrometru. U slitinových materiálů s vysokou odrazivostí existuje nízká nebo proměnlivá emisivita. V oblasti s vysokou teplotou je nejlepší vlnová délka pro měření kovových materiálů blízko infračerveného záření a lze vybrat {{0}}.8-1.0μm. Ostatní teplotní zóny si mohou vybrat 1,6μm, 2,2μm a 3,9μm. Protože některé materiály jsou při určité vlnové délce průhledné, infračervená energie těmito materiály pronikne a pro tento materiál by měla být zvolena speciální vlnová délka.
Například 1.0μm, 2,2μm a 3,9μm se používají k měření vnitřní teploty skla (testované sklo musí být velmi silné, jinak projde) vlnové délky; 5.0μm se používá k měření povrchové teploty skla; Například 3,43 μm se používá pro měření polyetylenové plastové fólie, 4,3 μm nebo 7,9 μm se používá pro polyester a 8-14μm se používá pro tloušťku přesahující 0,4 mm. Například úzké pásmo 4,64 μm se používá k měření CO v plameni a 4,47 μm k měření NO2 v plameni.
5. Určete dobu odezvy
Doba odezvy je definována jako doba potřebná k dosažení 95 procent energie konečného odečtu, udávající rychlost reakce infračerveného teploměru na naměřenou změnu teploty, která souvisí s časovou konstantou fotodetektoru, obvodu zpracování signálu a displeje. Systém. Volba doby odezvy infračerveného teploměru by měla být přizpůsobena situaci měřeného cíle a stanovení doby odezvy je založeno především na rychlosti pohybu cíle a rychlosti změny teploty cíle.
Pokud je rychlost pohybu cíle velmi vysoká nebo při měření rychle se zahřívajícího cíle, je třeba zvolit infračervený teploměr s rychlou odezvou, jinak nebude dosaženo dostatečné odezvy signálu a sníží se přesnost měření. Ne všechny aplikace však vyžadují infračervený teploměr s rychlou odezvou. U statických nebo cílových tepelných procesů, kde existuje tepelná setrvačnost, lze požadavek na dobu odezvy zmírnit.
6. Funkce zpracování signálu
Vzhledem k rozdílu mezi diskrétním procesem (jako je kvalita dílu) a kontinuálním procesem je požadováno, aby infračervený teploměr disponoval funkcemi zpracování více signálů (jako je udržování špičky, udržování v sedle, průměrná hodnota), ze kterých si lze vybrat, jako např. při měření teploty láhve na dopravním pásu je nutné použít peak hold a výstupní signál její teploty je odeslán do regulátoru. V opačném případě teploměr ukazuje nižší hodnotu teploty mezi lahvemi. Používáte-li uchování špičky, nastavte dobu odezvy teploměru tak, aby byla o něco delší než časový interval mezi láhvemi, aby byla vždy měřena alespoň jedna láhev.
7. Zohlednění podmínek prostředí
Na výsledky měření mají velký vliv okolní podmínky teploměru, které je třeba zvážit a správně vyřešit, jinak ovlivní přesnost měření teploty a dokonce způsobí poškození. Když je okolní teplota vysoká a je prach, kouř a pára, lze zvolit ochranný kryt, vodní chlazení, vzduchový chladicí systém, čističku vzduchu a další příslušenství dodávané výrobcem. Toto příslušenství dokáže účinně řešit vlivy prostředí a chránit teploměr pro přesné měření teploty.
Při specifikaci příslušenství by měl být co nejvíce požadován standardizovaný servis, aby se snížily náklady na instalaci. Když kouř, prach nebo jiné částice snižují signál měření energie při hluku, elektromagnetickém poli, vibracích nebo nepřístupných okolních podmínkách nebo jiných drsných podmínkách, je dvoubarevný teploměr z optických vláken tou nejlepší volbou. V hluku, elektromagnetickém poli, vibracích a nepřístupných okolních podmínkách nebo jiných náročných podmínkách je vhodné zvolit lehký kolorimetrický teploměr.
