Jaké jsou principy činnosti běžných detektorů plynů?
(1) Detektor hořlavých plynů využívá novou generaci katalytického senzoru s nízkým-výkonem a vysokým anti-rušením. Tvoří detekční můstek se dvěma pevnými odpory. Když hořlavé plyny ve vzduchu difundují na povrch detekčního senzoru, rychle podléhají bezplamennému hoření působením katalyzátoru na povrch senzoru, přičemž vzniká reakční teplo, které zvyšuje hodnotu odporu platinového drátu senzoru. Detekční můstek vysílá signál diferenčního tlaku. Velikost tohoto napěťového signálu je přímo úměrná koncentraci hořlavých plynů. Po zesílení provede konverzi napěťového proudu a převede procentuální obsah (% LEL) v rámci dolní meze výbušnosti hořlavých plynů na standardní výstupní signál 4-20 mA.
(2) Detektor kyslíku využívá princip galvanického primárního článku, který je konstruován tak, že uvnitř primárního článku je instalována anoda (olovo) a katoda (stříbro), které jsou zvenčí odděleny tenkým filmem. Když plyny obsahující kyslík-ve vzduchu projdou tímto tenkým filmem a dostanou se ke katodě, dojde k oxidačně-redukční reakci. V tomto okamžiku bude mít senzor napěťový výstup mV úměrný koncentraci kyslíku. Po zesílení je tento napěťový signál převeden na napěťový proudový převod a procento kyslíku (0-30%) je převedeno na standardní výstupní signál 4-20 mA.
(3) Detektor toxických a škodlivých plynů využívá pokročilý dovážený světový elektrochemický senzor, který uplatňuje princip řízené potenciální elektrolýzy. Jeho struktura spočívá v umístění tří elektrod do elektrolyzéru, jmenovitě pracovní elektrody, protielektrody a referenční elektrody, a přivedení určitého polarizačního napětí. Výměnou senzoru pro různé plyny a změnou hodnoty polarizačního napětí lze měřit různé toxické a škodlivé plyny.
Měřený plyn prochází tenkým filmem a dostává se k pracovní elektrodě, kde dochází k oxidačně-redukční reakci. V tomto okamžiku bude čidlo vydávat malý proud, který je přímo úměrný koncentraci toxických a škodlivých plynů. Tento proudový signál je vzorkován a převeden na napětí, které je následně zesíleno a převedeno na napětí a proud. Obsah (hodnota ppm) v rozsahu detekce toxických a škodlivých plynů je převeden na standardní výstupní signál 4-20 mA.
Organické těkavé sloučeniny jsou detekovány pomocí celosvětově vysoce{0}}kvalitního fotoionizačního plynového senzoru (PID), který pro detekci plynů využívá princip fotoionizačního plynu. Konkrétně se jedná o použití ultrafialového světla generovaného iontovou lampou k ozařování/bombardování cílového plynu. Poté, co cílový plyn absorbuje dostatek energie ultrafialového světla, bude ionizován. Detekcí malého proudu generovaného ionizací plynu lze detekovat koncentraci cílového plynu.
(4) Detektor oxidu uhličitého využívá světový pokročilý senzor infračerveného principu, který k měření využívá fyzikální vlastnosti infračerveného záření. Zahrnuje optický systém, detekční prvky a fotoelektrické detekční prvky. Optické systémy lze na základě jejich struktury rozdělit do dvou kategorií: transmisivní a reflexní. Detekční komponenty lze rozdělit na termosenzitivní detekční komponenty a fotoelektrické detekční komponenty podle principu jejich fungování. Nejčastěji používaným termistorem je termistor. Když je termistor vystaven infračervenému záření, jeho teplota se zvyšuje a jeho odpor se mění, což je následně převedeno na výstup elektrického signálu přes konverzní obvod.
