Úvod do správného použití infračerveného teploměru k diagnostice závad zařízení
Základní problém infračervené diagnostiky závad zařízení doporučený infračerveným teploměrem vyžaduje přesné rozložení teploty testovaného zařízení nebo hodnoty teploty a teplotní posouzení bodů souvisejících s poruchou. Tyto informace o teplotě nejsou pouze základem pro posouzení, zda je zařízení vadné, ale také objektivním základem pro posouzení atributu poruchy, místa a závažnosti. Proto je výpočet a přiměřená korekce teploty částí zkoušeného zařízení souvisejících s poruchou klíčovým článkem pro zlepšení přesnosti povrchové teploty zkušebního zařízení. Když je však infračervená detekce zařízení prováděna v terénu, stejné zařízení může získat různé výsledky kvůli různým podmínkám detekce kvůli změnám podmínek detekce a prostředí. Proto, aby se zlepšila přesnost infračervené detekce, je nutné přijmout odpovídající protiopatření a opatření nebo zvolit dobré podmínky detekce nebo provést přiměřené korekce výsledků detekce v procesu detekce na místě nebo analýzy a zpracování detekce. Výsledek.
Mezi nimi vliv provozního stavu elektrického zařízení:
Poruchy elektrického zařízení jsou obecně způsobeny proudovým efektem (porucha vodivé smyčky – topný výkon je úměrný druhé mocnině hodnoty proudu zátěže) a napěťovým efektem (porucha izolačního média – topný výkon je úměrný druhé mocnině provozního napětí). Pracovní napětí a zátěžový proud zařízení tedy přímo ovlivní účinek infračervené detekce a diagnostiky poruch. Zvýšení svodového proudu může způsobit částečnou nerovnoměrnost napětí vysokonapěťového zařízení. Pokud není provoz na zátěži nebo je zátěž velmi nízká, závada zařízení nebude zřejmá, a i když dojde k vážné závadě, není možné ji odhalit ve formě charakteristické tepelné anomálie. Pouze když zařízení pracuje při jmenovitém napětí a zatížení je větší, bude zahřívání a nárůst teploty vážnější a charakteristické tepelné anomálie v místě poruchy budou zřetelnější.
Tímto způsobem bychom se při infračervené detekci, abychom dosáhli spolehlivého detekčního efektu, měli ze všech sil snažit zajistit, aby zařízení běželo při jmenovitém napětí a plné zátěži. I když nemůže nepřetržitě běžet na plnou zátěž, měli bychom vypracovat plán provozu, aby zařízení mohlo běžet na plnou zátěž po určitou dobu před a během detekce, aby se vadné části zařízení dostatečně zahřívaly čas a povrch může dosáhnout stabilního nárůstu teploty. Při infračervené diagnostice poruch elektrického zařízení je norma posouzení poruchy často založena na nárůstu teploty zařízení při jmenovitém proudu. Proto, když je skutečný provozní proud během detekce menší než jmenovitý proud, měl by být nárůst teploty v místě poruchy zařízení skutečně měřený na místě převeden na nárůst teploty jmenovitého proudu.
Infračervený měřicí přístroj povrchu zařízení získává informace o teplotě zařízení měřením výkonu infračerveného záření na povrchu elektrického zařízení. A za podmínky, že infračervený diagnostický přístroj přijímá stejnou energii infračerveného záření z cíle, budou získány různé výsledky detekce kvůli rozdílné emisivitě povrchu cíle. To znamená, že čím nižší je emisivita, tím vyšší teplota bude zobrazena se stejným výkonem záření. Protože povrchová emisivita předmětu závisí především na vlastnostech materiálu a stavu povrchu (jako je oxidace povrchu, nátěrový materiál, drsnost a stav znečištění atd.).
Pro přesné měření teploty elektrického zařízení infračerveným měřicím přístrojem je proto nutné znát hodnotu emisivity detekovaného objektu a tuto hodnotu zadat do počítače jako důležitý parametr pro výpočet teploty nebo upravit korekci ε. hodnotu infračerveného měřicího přístroje, aby se korigovala emisivita výstupní hodnoty naměřené teploty. Dvě protiopatření k eliminaci vlivu emisivity na výsledky detekce: při použití infračerveného teploměru k měření je nutné provést korekci emisivity, zjistit hodnotu emisivity na povrchu testovaných částí zařízení a upravit emisivitu tak, aby získat spolehlivé výsledky měření teploty a zlepšit spolehlivost detekce; U často se vyskytujících částí zařízení při infračervené detekci, aby byly výsledky detekce dobře srovnatelné, lze hodnotu emisivity zvýšit a stabilizovat nanesením vhodného nátěru, aby se získala skutečná teplota povrchu testovaného zařízení.
Účinky atmosférického útlumu:
Energie infračerveného záření na povrchu testovaného elektrického zařízení je přenášena do infračerveného detekčního přístroje přes atmosféru, která bude ovlivněna útlumem absorpce molekul plynu, jako je vodní pára, oxid uhličitý a oxid uhelnatý v kombinaci atmosféry. a rozptylový útlum suspendovaných částic ve vzduchu.
