Stručná analýza koeficientu vzdálenosti infračerveného teploměru je následující
Koeficient vzdálenosti infračerveného teploměru je určen pomocí D:S, kde D představuje vzdálenost mezi sondou teploměru a cílem a S představuje průměr světelné skvrny.
Pro usnadnění pochopení použijte jako analogii baterku. Paprsek svítilny je divergentní a čím dále je, tím větší je světelný bod přenášený na předmět. D je vzdálenost od svítilny k objektu, S je průměr světelné skvrny a jejich poměr se nazývá poměr koeficientu vzdálenosti. Rozdíl je v tom, že infračervený teploměr čistě pohlcuje infračervené vlny vyzařované objektem, zatímco svítilna vyzařuje viditelné světlo.
Při použití infračerveného teploměru by měl měřený cíl vyplnit zorné pole, obvykle 1,5krát.
U teploměru s pevnou ohniskovou vzdáleností je ohniskem optické soustavy minimální poloha světelného bodu. Světelný bod se zvětší jak blízko, tak daleko od pozice zaostření. Existují dva koeficienty vzdálenosti. Proto, aby bylo možné přesně měřit teplotu ve vzdálenostech blízko a od ohniska, velikost měřeného cíle by měla být větší než velikost bodu v ohnisku; teploměr se zoomem má minimální polohu zaostření, kterou lze upravit podle vzdálenosti od cíle.
Pokud musí být teploměr instalován daleko od cíle kvůli podmínkám prostředí a potřebuje měřit malé cíle, měl by být zvolen teploměr s vysokým optickým rozlišením. Čím vyšší je optické rozlišení, tím větší je poměr D:S. Cena teploměru je také vyšší.
Teploměr má červený laserový bod, který slouží k indikaci cíle. Mnoho lidí, kteří nejsou obeznámeni s touto záležitostí, si myslí, že naměřená teplota je teplota v tomto bodě. Ve skutečnosti jde o nedorozumění. Odečtená teplota je ve skutečnosti založena na tomto bodu. Průměrná teplota kruhu s bodem jako středem a průměrem S. To je důvod, proč existuje rozdíl v naměřené teplotě při měření stejného bodu, pokud je daleko nebo blízko, protože se S změnil (tj. vzdálenost je jiná, vliv bude mít i útlum energie infračervené vlny).
